Páteř, ale vlastně celý člověk potřebuje pohyb. Každodenní!

Často a rád opakuji, že s jógovou praxí je to jako s čištěním zubů. Kdo je cídí pouze o nedělích, tak jako by je nečistil. Se cvičením je to obdobné. Pokud od cvičení očekáváte zdravotní efekt, tak to chce každodennost, stejně jako u zmíněných zubů. Jednou týdně se jít protáhnout na vedenou lekci ve studiu je prima společenská událost, při které je člověku na chvíli fajn. Ale to je vše, nic významnějšího na úrovni zdraví a mobility (a to zejména páteře) od toho očekávat nelze. Proč?

Protože jógová praxe mající za cíl zdravotní přínos je komunikace s tělem, kdy tím že zahýbeme každým kloubem (pozor, na páteři je jich sakra hodně – na každém obratli jsou dva) a zatneme, ale i uvolníme každý sval, tak těmto součástem těla dáváme vědět, že je potřebujeme, že nám na nich záleží. A tělo se pak o ně, s péčí dobrého hospodáře, postará. A protože je skutečně dobrým hospodářem, tak neplýtvá! Co není nějaký čas používáno vyhodnotí jako nepotřebné a přestane na to mrhat energií, nebude to živit.

S věkem bychom měli moudřet, se říká. Pokud to náhodou neplatí o našem myšlení, tak o fungování těla by se to říci dalo. Čím je člověk starší, tím úsporněji vynakládá energii. V důsledku to znamená, že svalová síla jde do kopru ze dne na den. Trochu déle to pak, než zaniknou, trvá nepoužívaným kloubům – v první řadě se to zpravidla týká zmíněné páteře.

Protože „ásanování“ není závod ani trénink, po kterém je nutný následný čas na regeneraci, tak nic nebrání tomu, abychom cvičili denně. Nejde nám přeci o výkon, jde nám „pouze“ o to, aby nám mobilita vydržela co nejdéle. A nejen mobilita. Pokud totiž denně zahýbeme bránicí, pomačkáme lymfatický systém, podpoříme oběhový systém, zapůsobíme na hormonální žlázy a vědomým pohybem či nepohybem donutíme k činnosti nervový systém a kdo ví co ještě, tak to nezůstane bez následků! A já si myslím, že velmi příznivých:)

Videa napomáhající zahájit a udržet pravidelné cvičení najdete zde: http://online.ashtanga.cz

Můžete sdílet: