Aštanga jóga – osm větví jógy
Jóga není jenom cvičení ásan, je to vcelku obšírná a mnohotvárná disciplína. Některé školy pak fyzické cvičení vůbec nezahrnují. Vzhledem k tomu, že nedílnou součástí celého mého „jógového života“ je právě cvičení, tak se s vámi podělím o to, jak dnes chápu metodu – aštanga jóga, která cvičení ásan zahrnuje. O tom proč vůbec jóguji se můžete dočíst v předchozím díle Spokojenost a jóga .
Osmidílná metoda jógového výcviku kodifikovaného Pataňdžalim (Wikipedie) v textu zvaném Jógasůtry je označována jako Aštanga jóga, kde ašta znamená osm a anga značí úd či větev. Znamená to, že metoda není myšlena jako osmistupňová, kdy jeden stupeň je nadřazen předchozímu, jehož zvládnutí je nutnou podmínkou k dalšímu postupu „vzhůru“. Znamenalo by to ve svém důsledku to, že bychom si při takovémto přístupu de facto zablokovali cestu k vlastnímu „růstu“, neboť nejhorší překážkou osobního rozvoje je, propadne-li člověk iluzi, že cosi zvládl, že už cosi umí, že už něco má „na furt“.
Anga tedy vyjadřuje, že mezi stupni není rozdílu v důležitosti a zároveň, že tyto, stejně jako větve stromu, neustále dorůstají a vzájemně se proplétají. Z tohoto pohledu je pak do jisté míry jedno, kterou větev člověk, ve své snaze vydrásat se na „strom jógy“ uchopí jako první. V tomto momentě nám ale přirovnání ke stromu trochu začíná pokulhávat, neboť začátečníka, ač není větve vyšší či nižší, některá z větví hned setřese, zatím co ten, kdo „už ví“, dokáže držet všech osm větví současně.
Co jednotlivé „větve“ obnáší
- Jama
Doporučené chování, které vede k potírání vlastností, jež se na duchovní cestě nevyplatí. Jejich dodržování vede k tomu, že například začínám jednat tak, abych postupně splatil staré karmické dluhy a nezakládál nové. Pouštím se světských záležitostí. - Nijama
Doporučené chování, které vede k podpoře vlastností, jež se na duchovní cestě vyplatí. Vytvářím si takové vnitřní prostředí a udržuji takové stavy, které mě podporují na nastoupené cestě a vedou k harmonickým vztahům se světem. Pouštím se vnitřního dramatu. - Ásana
Může být pouhým meditačním sedem, ale také ji můžeme považovat za soubor fyzických cvičení, která činí tělo prostředkem, nikoliv zátěží. - Pránájáma
Efektivní a vědomé směřování prány neboli životní energie, kdy přestáváme být otroky jejích výkyvů a učíme se ji ovládat a šikovně využívat k duchovnímu rozvoji. V symbolickém jazyce lze říci, že energie přestává „padat“ dolů k pozemským záležitostem, a začíná „stoupat“ k duchovním výšinám. - Pratjahára
Přejímání kontroly nad smysly. Přestáváme se ztotožňovat se smyslovým vnímáním. S pratjahárou se z vnějšku obracíme dovnitř. - Dhárana
Probuzení koncentrace. - Dhjána
Udržení koncentrace – meditace - Samádhi
Konečné vyvanutí. Swámí Satchidananda říká: „Dharana je trénování mysli k meditaci… Po dlouhé praxi se proud koncentrace postupně prodlouží a stane se dhjánou… Samádhi nelze praktikovat – vydáte všechnu svou snahu do dharany, v dhjáně se to děje bez snažení a vy jen jste, vědouc, že jste v meditaci. Ale v samádhi už nevíte ani to – není tam nikdo, kdo by to věděl…“
Kterou větev by měl tedy začátečník uchopit jako první?
V dobách, kdy se duchovní nauky předávali přímou cestou z učitele na žáka, v tom nebyl problém. Guru viděl možnosti žáka a „naordinoval“ mu spirituální terapii šitou na míru. Pro starou, karmicky čistou duši prý není problém usednout k meditaci a za pár dní být v samádhi. Taková duše tedy od svého guruua dostala možná jen šaktipáth. A bylo vymalováno! Pokud ale měla nějakou šmouhu na karmě, tak možná musela nejprve, stejně jako Milarepa, dle příkazů svého Mistra 30 let stavět a bourat nepotřebné domy na nesmyslných místech.
Šri Pathabhi Jois a můj učitel B.N.S.Iyengar, učitelé škol jejichž hlavním prvkem bylo dynamické cvičení, říkali něco v tom smyslu, že pro mysl začátečníka zaháčkovaného ve vnějším světě, zahlceného informacemi, ovládaného bažením a talačené povinnostmi je takřka nemožné v systému aštanga jóga uchopit správným způsobem první dvě větve – jama a nijama. Doporučovali proto začít se cvičením ásan. Stručně řečeno: „Pro hrubou mysl hrubá metoda“. Hathajóga pradipíka pak doporučuje ještě hrubší start – krije, očistné techniky.
Něco více o jamách a nijamách zmíním později. Následujícím postem odskočím a nakousnu zásadní téma Kdy začít s jógou . S cvičením pak můžete začít hned: online.ashtanga.cz :)